Žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let.

František Leubner

Žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let. (Vzpomínka.)
Kdys od nemocné vrátil jsem se ženy. ... Ach bída, Bože, bída! – Na nečistém loži uzlík skroucených kostí v hnědé svrasklé koži... K ní na zem poklekl jsem vyděšený. Jí od úst chytám nesrozumné steny, – to zpovídá se... Kotě přede u podnoží. Lhostejně pak přijímala Tělo Boží... Den jarní venku jásá rozjasněný. Den třetí pohřeb... Chorých Hojiteli, – tak v hloučku babek hlavou se mi snuje, – v ráj duši přijals! Tělo shnije s těly... Hor vzduchem jiskří skřivánčích písní slohy, co hrobař mrzutě mi vypravuje, že musel do truhly jí zlámat schromlé nohy... 114

Kniha Na okrajích kancionálu života (1897)
Autor František Leubner