Řeč krajiny

Věra Vášová

Řeč krajiny
Jak tenkrát v mládí topoly nad řekou voněly! Jak moje oči po vlnách do světa letěly! Tančilo v jiskření modré a zlaté srdce mé výškou a hlubinou jaté. Nikdy ta touha má nebyla zhojena, větrem ni vlnou nebyla zkojena, ale Tvůj hlas mé srdce upokojil, se světlem a vůní když v lásce se spojil. Teď v slunci řeka a strom v květu zdobě mi o Tobě mluví, a obrys hor zvedá mne k Tobě. 29

Kniha Balady a meditace (1941)
Autor Věra Vášová