V kraj zasmušilý, mlhou sšedivělý,

Irma Geisslová

V kraj zasmušilý, mlhou sšedivělý, V kraj zasmušilý, mlhou sšedivělý,
se od severu ostré větry ženou, a zaskučivše plání zasněženou, v skal ukryly se zášer osamělý – Ó kterak toužím s větru dechem splynout a odletět v zem želané své vlasti, tam na hřbitov, jejž žluté kryje chrastí, a podál hrobu tvého, matko, zhynout. *** Jen jednou ještě na tom tichém hrobě kéž spočinu, než morana mne schvátí, tam zašlé ráje zpomínkou se vrátí, den vzplane opět v lebky ztmělé kobě. A splní-li čas touhu dlouhých roků, snad uzdraví se chorá moje duše, a nebo – jako bleskem polní hruše tou prudkou slastí život stane v kroku. 24

Kniha Imortely (1879)
Autor Irma Geisslová