LETNÍ NUDA.

Irma Geisslová

LETNÍ NUDA.
Slunce praží, světlo úpalné, ani větřík nezavzdychá, motýl utajil se září zpit mezi květy do kalicha, oh, jak bolestným ten denní jas, a jak trapným je ten poklid ticha! Ráno číš mých citů zperlena vděkuplně rosnou slastí, teď má hlava těžka, znavena jako pod korunou strastí, hle, i radost nudnou obtíží, kterouž chamraď – posměch chrastí. Hle, toť člověk! – – bohům vyčítávyčítá, kdy se spokojit má s málem, a jak děcko křehké mrzí se u pohledu na ráj stálém, tak že by se cítil nešťastným v blahu nebes neskonalém! 62

Kniha Imortely (1879)
Autor Irma Geisslová