PAMÁTKY MLÁDÍ.

Irma Geisslová

PAMÁTKY MLÁDÍ.
Z té dávné doby nadšení a víry v snech nejbujnějších nádherného jara teď ve srdci mém sklamaném a truchlém jak strážný oheň upomínka hárá. I táhnou stíny, přeludy,přeludy a zjevy, jak v zbořeninách šerých při měsíci, ach, více z nich já neztropím si posměch, teď se k nim modlí duše dumající. Teď marně toužím po myšlénce dětské, jež jako motýl na vše s láskou sedá, teď nedovedu víc tak čistě věřit, a nadějí se duch můj – klamat nedá. 96

Kniha Imortely (1879)
Autor Irma Geisslová