LETNÍ PŘELUD.

Irma Geisslová

Mráz bílé květy zlehka v okně kreslí, v mou duši žaly z upomínek klesly. Když zlaté šero letních podvečerů se zabělelo květem hlohu sněžným, jenž slétal tiše v šelestění keřů spjat v drobné hrozny vloček vláknem něžným, když slavík tlouk a luna stála v modru a pokojně své jasné stříbro lila v luh zrosený a na vrcholky lesů, ó tehdy rámcem světějšího plesu mi veškerá ta noční kouzla byla! Třpyt velkých hvězd byl luzným diadémem mých myšlének, jež nad oblohu spěly, kdež volnou říš, kde království své měly, kdež druhy zvaly světce nesmrtelné, ó proč ten pych, pád brzký zvěstující?! já skrývala v své duši perly skvoucí, jež vtryskly do ní z hloubi oka hvězdné, když na mne zíral v dumách, s žalem v líci – Vše zmizelo, jak z luhu modrá pára, a kolem chlad a kolem zima stará. V mou duši žaly z upomínek klesly– – mráz bílé květy zlehka v okně kreslí.

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

331. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ISRAFEL (Jaroslav Vrchlický)
  2. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  3. V ČERVÁNCÍCH (Alfons Breska)
  4. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  5. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  6. V noci. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Dva letní motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  9. Červen. (Alois Škampa)
  10. V. Spějí luhem poutníci (Jaroslav Vrchlický)