POD OBLOHOU.

Irma Geisslová

POD OBLOHOU.
K všem útrapám, jež táhnou dolem světa, hvězd zlatookých nepočetná četa se klidně třpytí! – v sklo studené já horké tisknu čelo a divím se, že dávno nedoznělo v něm všechno žití. Co snů tak zářných jako samo světlo jím v jara vůni třepotavě letlo, vše marně, marně! co plápolův v mém srdci zplálo v reji, teď naslouchám, jak tluče v beznaději mdle, jednotvárně. Ó hvězdné světy! zírám v oko vaše, – ač halí vás už dávno do rubáše tma ztroskotání... a zdá se mi, že splácíte mi citem – však, lhostejno vám věru, pod blankytem zda ples či štkání. – 113

Kniha Imortely (1879)
Autor Irma Geisslová