ZE SNA...

Josef Šimánek

ZE SNA...
Má sladká, Neznámá! Jak narcisu květ z vázy z mých vystupuješ snů, když světu prchá duch, Tvých očí pohledem zoř purpurová vzchází a v srdce prázdnotu nalévá nový vzruch. A netělesných rtů Tvých jemné dotýkání v hvězd třpytnou záplavu vzduch kolem roznítí, – já cítím žití své, v něm nekonečné plání, jak svěží vyrůstá mi z kouzel nebytí. To sen, jenž žitím jest, smrt z něho probuzení, po něm z mé bytosti jen zbývá touha má: A mrtev celý den, já čekám Tě v mé snění až večer vzkřísit mne zas přijdeš, – Neznámá!

Kniha Sen i skutečnost (1906)
Autor Josef Šimánek