JARNÍ

Josef Šimánek

JARNÍ
Je večer teplý, růže slastí vzdychá a jaro zpívá žhavé serenady, Tvá duše skloněna jak lilie sní tichá uprostřed vůní, jež se šíří všady. 25 Jak zlatý paprsek Tvá vzpomínka se chvějechvěje, tmou večera letí někam v dáli, mé srdce ódy jásavé k ní pěje a v tajuplný sen jak v mlhu se halí. Tvé oko sálá nepoznanou něhu, v zář jeho moje duše usedá si, mně jest, jak plul bych k neznámému břehu, kde v taj se halí neviděné krásy. A mizí vše, jen růže slastí vzdychá, jež roste v srdci mém a rudě plane a čeká tam, ó, krásko moje tichá, s Tvých očí slza lásky až v ní skane!

Kniha Sen i skutečnost (1906)
Autor Josef Šimánek