Ve vůni šeříka.

Irma Geisslová

Ve vůni šeříka.
Obláčky jak labutěnky modrem plovaly, nad šeříkem zlaté mušky poletovaly. Jak ten večer na zahrádce duši oblaží! vyšel si tam mladý Fedor s knihou pod paží. Zřel, jak na obloze zkvětly růže červánku, jak zas bledly, tu když tichnul ševel skřivánků. Jak se v kraji zašeřilo, měsíc vycházel, jejž pak démantových světů průvod provázel. Fedor touží, „jak by se tu blaze snilo mi –“ ale s knihou v pokojík mu velí svědomí. 22 Bílý prapor lunné záře visí na hlohu – setrvej tu, nežli Fedor,Fedor skončí úlohu!

Kniha Luční kvítí (1882)
Autor Irma Geisslová