Intimní sonet.

Beneš Grünwald

Intimní sonet.
Sny pessimismu, posupné mé mraky blesk rozmetal – ty, Lásko, smutně sladká! Hle, šílím a se směji, citů hádka má prsa štve, že podleh jsem ti taky! Co u mne chceš? Viz, v žití bůh, kde jaký, juž zmíraje se stydí, modla vratká, co posvátno, vše s žitím zmizí zkrátka, i čas, i prostor, vše co klame zraky! „Nuž, zemru s tebou, nezapuď mne, vlídný, ó aspoň pro ty sny a dojmy vřelé, v nichž jsi se klamal, ale přec byl klidný, vždyť půjdu s tebou taky v říše stmělé též střesouc vše, čím klame život bídný!“ Tož pouze v tom buď naše štěstí celé. 24. 9. 97.
26

Kniha Srdcem i kosmem (1898)
Autor Beneš Grünwald