Pomněnka.
Pomněnka skrývá odznak památky
v nepatrném květu svém,
když odstupuješ od své lásky,
připomíná křehkost v srdci tvém.
Pomněnky květ je vždy slastný,
čekáš na něj dlouhý čas
a tu pomni, jsi-li dost šťastný,
či zapomenout máš-li as.
13
Zapomeneš-li jen malou chvíli,
pak srdce touží sobě odpočít,
znovu snažíš-li dospěti k cíli,
cit svůj u pomněnky musíš obnovit.
Je-li těžký boj v tvém srdci
a duši svírá lásky hněv,
když rady nevíš sobě více,
zanotuj si malý zpěv.
Pomněnky, jak kvítka rajská,
hledí nás vždy přivábit,
ty však nezapomeň, že tvá láska
u pomněnky se může zase obnovit.
Zhlédneš-li jen jediný její kvítek,
zaplesá jistě tvé bolné srdéčko
a ten modrý květ u poupátek
připomíná ti minulost snad jen maličko.
Poupě rozvíjí se i v noci,
kdy změnu tu žádný nevidí,
mladé své srdce nenech smutku v moci,
ať tě pomněnka vždy veselou uvidí!
Pomněnce určeno jest její žití
na mokré půdě v bařinách,
vzpomínky přečasto i ku slzám nutí,
třeba tvůj bol byl v srdci hlubinách.
14