Růže.
Růže stolistá, královna všech květů,
krásu svoji hlásá celému světu,
libou vůni přeje všem,
za krátko uvadne – nádhera jen snem.
Krása růží v barvách různých,různých
zmírní bol i v dobách hrůzných,
utěšený však pohled ten
roveň lásce – vidina jen.
Vezmi jen do rukou tu krásnou růži,
poznáš, – jak po chvále touží,
ve květu svém vidí spásu,
a trním chrání svoji krásu.
Zhlédneš-li růži na stromku,
dal bys jistě jí sta polibků
a třeba život její dosti hájený,
svůj osud však má přec jen určený.
Ceníš-li ty svůj život drahý,
chraň jej, – neb jinak jest planýplaný,
a hleď, by se skvěl ve ctnosti,
pak překonáš svět již v mladosti.
Růže opadá, – tvoje mládí zvadne,
růži se však vyrovnat,vyrovnat není tak snadné,
za vzor v srdci růži měj
a dobrými ctnostmi oplývej.
20
Když dospěješ k cíli životaživota,
i pak ti bude věrna, růže stolistá,
náhrobek tvůj bude líbati,
proto hleď s růží život dokonati.