Jak pestrou cesta putujících davem(J5f)
jenž Spasitele vroucně vzývat chvátá(J5f)
Hřbet hory oděn smaragdovým hávem(J5f)
a kvítím prostým voní hora svatá(J5f)
k ní spěchá lid jejž staré hnětou kříže(J5f)
a každý nese kámen nahoru(J5m)
by za to bůh jej zbavil trudův tíže(J5f)
jak sněhu jaro větve javoru(J5m)
V klid jehličí zde šumí buky duby(J5f)
jež sem tam stíní stezky kamenité(J5f)
i poutníky ó nevrz do záhuby(J5f)
jich božstvo věčné v lesích vodách skryté(J5f)
ti na růžencích šepcí prosby dlouhé(J5f)
a pokorně se modlí potichu(J5m)
jim nezbývá než temné zdání pouhé(J5f)
z dob purpurových českých kalichů(J5m)
Ó neodpírej Pane své jim ruky(J5f)
ať neschvátí jich ten kdož nezadřímá(J5f)
tvých věrných ještě valné žijou pluky(J5f)
a domov jich kraj rajský v náruč jímá(J5f)
hle šíře dálka zlatým polem plane(J5f)
kde s důvěrou lid zírá k Táboru(J5m)
což nebylo by ti ho líto Pane(J5f)
jej určit k úpadku a k úmoru(J5m)
Jsme na temeni Ach ten pohled kalný(J5f)
ten zarosený schvátí do rozkoše(J5f)
viz dědin zahrad vrchův obrys valný(J5f)
a nejvýš naše svaté Krkonoše(J5f)
jichž velebnější nejsou mračna boží(J5f)
zde vísky chudobiček záhonky(J5m)
a zlaté věnce žita v dál se množí(J5f)
v němž tlukou křepelky jak na zvonky(J5m)
Ne nikoliv ty nechceš Pane zhouby(J5f)
a duše lidu prostého je čista(J5f)
jen proměň našich mělkých citů hloubi(J5f)
jak na Táboře proměnil jsi Krista(J5f)
zbuď v našich horách ducha staré lásky(J5f)
tu u pravěké síly pomníku(J5m)
ať jeví dětský zor i kmeta vrásky(J5f)
zas vážnost k národnímu jazyku(J5m)
Ty víš o Pane jařmo věků celých(J5f)
že nešťastným je zdrojem našich hříchů(J5f)
ó zakotvi zas víru v srdcích vřelých(J5f)
i statečnou a ušlechtilou pýchu(J5f)
v tom naše vzkřísení a naše spása(J5f)
dej nám ji Hospodine laskavě(J5m)
ať vzlétá orel nadšení a jásá(J5f)
od našich Krkonoš až k Šumavě(J5m)