ŠTĚSTÍ NA HORÁCH
Můj bože, proč jsem tak šťasten,
proč celý svět zas mám tak rád?
Mně slunko směje se dnes do stěn,
já nechám si okouzlen gramofon hrát;
při spuštěném víku si hrám.
„I kis your hand, madam’.“
Chata je ve spánku celá,
se mnou jen pavouček bdí –
káva, hle, zavoněla
a křehoučká houstička k ní.
Proč jsem tak šťasten, se ptám.
I kis your hand, madam’.
S pavoučkem půjdeme spolu
vzpomínek osnovou mdlou,
šestnáct set metrů tam dolů,
pět set mil koleje jdou.
Proč tak divnou slast v srdci mám?
I kis your hand, madam’.
53
Já jsem proto tak šťasten,
že jsem tak na světě sám.
Houstičky chrupou, slunko prá do stěn,
já sladké tajemství mám:
I kis your hand, madam’,
tajemství s červeným kloboučkem mám.
54