Ó, velký je to trest...

Rudolf Richard Hofmeister

Ó, velký je to trest...
OÓ, velký je to trest, být bolu básníkem, za jiné trpět těžká muka v duši, jen smutné písně zpívat chvějícím se rtem, jež něžné srdce dívčí k slzám vzruší, ve světě širém sám se cítit nešťastným, být v nitru sžírán skepse krutým červem, v zárodku každou radost, každou naděj ničícím, v záchvěvech lásky šílit každým nervem... Být nenáviděn druhy pro myšlének vzlet a hlupci zván být bláznem v povržení, psát tak, jak velí srdce, pokrytci být klet a pak, když vyzpíváno všechno zanícení a burných citů vír a duše celý žár a protest mohutný,mohutný jak v bouři moře vlny – zřít, každý blb z těch slok jak frází pár si udělá a moudrý je a duchaplný... 46

Kniha Básně samouka Rudolfa R. Hofmeistera (1898)
Autor Rudolf Richard Hofmeister