Stesk.

Rudolf Richard Hofmeister

Komu bych si požaloval, komu bych si zaplakal, komu bych jen srdce svoje celé, celé zotvíral? Jedné věrné, družné duši rád bych tak vše pověděl za večera, v stínu větví, když se blankyt rozestkvěl... Zda ji najdu v širém světě, kde jen šalba vládne, klam? Bože, jak to hruď mou svírá – touhou, steskem umírám...

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

417. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KOLÉBKA. (Václav Bolemír Nebeský)
  2. CESTOU (Čechoslav Ostravický)
  3. Jednání čtvrté. (Jindřich Böhm)
  4. Větérku ty šumný! (Irma Geisslová)
  5. Smutné dumy... (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. JARO LÁSKY. (Václav Bolemír Nebeský)
  7. Loučení. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  8. Mé srdce bolem bylo rozerváno. (Berta Mühlsteinová)
  9. III. Smutno jest v mém srdci, (Jan Vlk)
  10. JINÁ PÍSEŇ DÍTĚTI. (Josef Václav Sládek)