Ó, nechť si dnes...

Rudolf Richard Hofmeister

OÓ, nechť si dnes...
OÓ, nechť si dnes tě jiný líbá, když měsíc vzplane večerem – ty’s byla mou! ÓÓ, nechť si dnes tě jiný tiskne, když jeseň hází listí v zem – ty’s byla mou! A nechť své lásky žár ti šepce, když luh i háj mře pod sněhem – ty’s byla mou! Když kvetl sad i víno zrálo a vůně táhla étherem, ty’s byla mou! Kdy šuměl les a všecko mladlo paprsků smavých přívalem, ty’s byla mou! Vše zpívalo a vše se smálo, ret opájel se žhavým rtem – ty’s byla mou! 69 Ta cesta, víš, jak soumrak padal, loučení tíseň tkvěla v něm – ty’s byla mou! Dnes vzpomínám si s pohrdáním, jak totéž s novým zápalem – ty’s byla mou – Teď s jiným hráš a beze studu mu zapíráš to s polibkem, že’s byla mou! 70