NA STRÁŽI.
(Pod sochu L. Wurzela: „CHOD NA STRÁŽI“.)
„Pro vlast a krále
na stráži stále.“
Heslo chodských hlídek.
Co se to tam bělá na té skále šedé,
pěšina co pod ní skrze lesy vede?
Hoj, kdo to tam sedí pod tou boží mukou
hlavu podepřenu mozolitou rukou?
Na kosišti kosu v páži třímá smělé,
starý Chod tam se psem na hlídce jsou bdělé....bdělé...
Mocný širák oči jemu pozastírá
a do dáli šedé za hranice zírá –
Slyš! Co si to zpívá stařičký ten horal?
Chodských stráží je to hromovitý chorál:
„Modravou dálavou
ve tmu i v jas
k oblakům nad hlavou
ať žáržár, ať mráz:
„Pro vlast a krále
na stráži stálestále,“
hřímá můj hlas.
15
V zraku jas sokola,
po hranici
hlídka jde do kola
zpívající:
„Pro vlast a krále
na stráži stále
Domažlící“.
Nikdo nás vlasti hráz
nepokácí,
zahřímá sic mu v rázráz,
zaburácí:
„Pro vlast a krále
na stráži stále
Chodovácí“.
Z údolí na horu
v šířku i dál
svěřil nám k dozoru
širou vlast král:
Pro vlast i krále
na stráži stále
dosud Chod stálstál.
Dokud tu budem žít
– Slovanstva hrot –
půdy píď nesmí vzít
cizí nám rod:
Pro vlast a krále
na stráži stále
bude tu Chod.“
16