FINALE.

Josef Rosenzweig-Moir

Nevím, proč asi srdce mé tak smutně zavzlykalo. Pámbu mě, tuším, nemá rád, a když, tož jistě málo. V neplodném stesku uvadá moje ubohé mládí. Nikdy jsem věru nečekal, že všechno takto zradí. Už také časem zapláču, děťátko revoluce. Toužím po bílém plaménku, jenž by mi ohřál ruce. Jdu opuštěnou ulicí a k dobrodružným jízdám frivolní hloupou písničku si ze zoufalství hvízdám. Nějaký netvor ohyzdný si na mě brousí zuby. Lodička mého života se řítí do záhuby.

Patří do shluku

výhra, prohrát, karta, vyhrát, hráč, sázka, prohra, šach, kostka, bulka

142. báseň z celkových 309

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RESIGNACE. (Karel Mašek)
  2. V nehostinných půdách. (Bohuslav Květ)
  3. RESULTAT. (Roman Hašek)
  4. Umdlená křídla. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Sfinga v parku. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Je plané hloubání, já věřím v ČIN. (Adolf Racek)
  7. LEKCE ŽIVOTA. (Zikmund Winter)
  8. Sonet cynický. (Josef Svatopluk Machar)
  9. SOBĚ STAČÍM. (Jaroslav Vrchlický)
  10. X. Po touhách i plese (Karel Mašek)