PÍSNIČKA KONCE.

Josef Rosenzweig-Moir

Ve světě se lecos přihodí. Myslete si, že jsme na lodi. Krásný výjezd, radostno se dívat. Šátky vlají, nadšeně zní vivat! Širé obzory jásají vstříc, jásá jim v ústret veselá líc. Smavé dálky vlídně kynou, slunce padá nad domovinou. V duši sny o příštím životě, v dáli vše, co kdysi rvalo tě. – Ale hle, malý útes, korály, prostory vodu nabraly. Moře dno mnoho přijme bez křiku. Snad řekneš: slavný obraz zániku. Stožár však padá, jenž byl pyšně vztýčen. Bez obrazu řečeno: jsem zničen. Stěží udržím se nad vodou. Žiju už jen jaksi náhodou. Na konec přec voda pohltí. (Rozumějte: mluvím o smrti.) Odejde někdo, někdo přijde. To proto, že jsme jenom lidé. Na dálky nesměle ťuká jara teploučká ruka. Do srdcí jaro sahá. A já se do nebe dívám, zmírajícím hlasem zpívám písničku sebevraha. –

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

695. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U HROBU VÁCSLAVA ŠOLCE, (Antonín Klášterský)
  2. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  3. NA MOŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MEDITACE. (Antonín Klášterský)
  5. Píseň. (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. Sen. (Adolf Heyduk)
  7. PLAVEC. (Ludvík Lošťák)
  8. Proud života se prudce dme (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. Z DÁLKY. (Miloš Červinka)
  10. BOUŘE. (Svatopluk Čech)