JEŠTĚ JSOU BÍDY...

Josef Rosenzweig-Moir

JEŠTĚ JSOU BÍDY...
To včera byl den zoufalý a prudký. Nepřítel octl se až v táboře. – Tož musím zapříti své všední smutky. Pošlu je třeba někam za moře. Ještě jsou bídy veliké a děsné, jež zastrou všechny malé bolesti. Ještě dráp hladu v zraky tiché klesne, jde ještě světem velké Neštěstí. Nutno se vrhnout do zápasu s bídou, přes řeky krve mosty budovat. Snad ještě časem drobné smutky přijdou. Ale je nutno s větším bojovat! 33