ZE ŠERA KLÁŠTERŮ...

Josef Rosenzweig-Moir

ZE ŠERA KLÁŠTERŮ...
Ze šera klášterů když vyšli na vzduch čistý, ze přítmí dusného, kde hnili po věky, kde spáti nechali trpící bledé Kristy – před sebou viděli svět širý, daleký. Radostným životem továrny žily, města, i v chaty vesniček dech teplý jara sáh’. V obzory modravé se zatáčela cesta, a ohně naděje hořely na horách. Na pole kvetoucí zář sluneční se lila, obloha jásavá se smála do dáli. A v zemi dřímala nesmírná skrytá síla, jež v ráno nejbližší se bouřně provalí. 45