NAD HROBY ČERSTVÝMI...

Josef Rosenzweig-Moir

Pod modrou oblohou se otevřelo peklo, jde jaro úsměvné a nese slzí proud. Pro měšce boháčů co drahé krve teklo, co květů nádherných muselo uvadnout. V továrnách, po dolech vzrůstají mrtvol kupy, milion životů předčasně umírá. Milion výkřiků o pomoc marně úpí a stále žíznivy jsou rety upíra. Jdou chránit pořádek, jdou, vlekou s sebou děla, legie bodáků se staví před vraha. – – – Mrak tupé bolesti už přestal stínit čela a v srdci vzklíčila nesmírná odvaha. Prokletí jásavá se rozhlaholí kraji. Nad hroby čerstvými jde pomsty hodina. Zčernalé krvavé se pěsti zatínají, sto přísah hrozivých se slavně zaklíná.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

123. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY O ŽIVOTĚ (Antonín Sova)
  2. KDY? (Vladimír Houdek)
  3. Bořek. (Antal Stašek)
  4. PROVENCE. (Josef Svatopluk Machar)
  5. LEGENDA O HUSITSKÝCH VOZECH. (Antonín Klášterský)
  6. KAIN. (Josef Svatopluk Machar)
  7. V POLI (Xaver Dvořák)
  8. XX. Blesk rozčísnul ten dub až do kořene. (František Leubner)
  9. MY UMÍRALI... (František Kvapil)
  10. christos voskres (Stanislav Kostka Neumann)