MOUCHA.

František Soldan

MOUCHA.
Svit prvý jara na svá křídla chytá, jež druhům nechá často pocupati, a bzučíc drze po pokojích lítá, by hnusné červy mohla někam dáti. Pak vážné lidi odpoledne trápí, když pod čepicí s třapcem sny své snují, a svojí značkou všecko značit kvapí – – –. (Ji čisté věci totiž vyrušují!) A když už cítí plíseň v šťávě bílé, tož rychle utkví tam, kde v posled lezlalezla, a tak tam straší ještě dlouhé chvíle... – – – – – – – – – – – – – Takový drzoun, jenž má radost ze zla. 10