V tom koutku parku šustí zvadlé listí(Na)
když dva a dva tam bloudí navečer(Na)
a v jeho závějích se zvolna brodí(Na)
Tam také my jsme spolu prožili(Na)
ne jeden podzim tam kde šlechetné(Na)
a prosté tiše pro mne bilo srdce(Na)
Když rok se připozdí a vzrůstá chlad(Na)
a hvězdy každou noc jsou dálnější(Na)
a vůkol stydne chudé cizí lidstvo(Na)
jak důvěrno je stvořit hnízdo tepla(Na)
z dlaní a ze dvou srdcí spojených(Na)
Byť ve vesmíru nemá střechy útulné(Na)
byť zevšad omývá je nehostinný vítr(Na)
ono věrně hřeje v sebe stuleno(Na)
a stále trvá silou duchovní(Na)
i vyhasne li jednou místo v prostoru(Na)
kde blažilo přec teplé navždy zůstane(Na)
Byť pod kročeji šustot suchých listů(Na)
a ve stromoví černém beznadějný svist(Na)
je sirou hudbou táhnoucího času(Na)
v doteku rtů je věčná přítomnost(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
1 |
| Celkem veršů: |
21 |
| Neurčeno: |
21
(100 %)
|