ŠEDÉ RÁNO.

ŠEDÉ RÁNO.
Je ráno šedé, nevzhledné... Kam oko kolem dohlédne, pláň šedá jen a mrtvá jest a bez slunce a beze cest. – A mrtvo vše!... Jen havranů skřek od lesů zní po ránu... Je šedé nebe nad hlavou, je šedá zem mlh záplavou: vše jediná kol smutná šeď. – I v duši šedo, smutno teď... A mrtvo v ní!... Jen havranů skřek zalétá v ni po ránu... O, duše, duše! Och, což víc ti nezůstalo vskutku nic z těch dávných, slunných, teplých dnů, z těch nivých dum a žhavých snůsnů, nic víc než šeď, skřek havranů, jenž z lesů letí po ránu!? 15