ČESKY KUPLET.
Kdo nic nemá, nic neztratí –
to je známo od věků,
sama církev velemoudrá
tohle radí člověku.
Rady této každý dbej,
co nabudeš, rozházej
a buď státu nebo církvi
řádné z toho sousto dej.
Vlídný osud dal-li tebe
na radnici nebo v sněm,
heslem sobě vyvol toto:
na co přijdeš, všecko vem’.
Svědomí je pověrou,
kapři na ni neberou,
psáno, co nevezmou jednijedni,
jistě druzí poberou...
97
Ten, kdo stojí u koryta,
má jen jednu povinnost:
než si jiní před něj vlezou,
sám se nakrmiti dost.
A když stojíš u peněz,
toho jedině se střez,
aby ruce, jimiž bereš,
nevklouzly ti do želez.
Kdo je dobrým patriotem,
nenávidí souseda,
Francouze sní po večeři,
Rusa místo oběda;
a když staví kanály,
hercegovku zapálí,
esperantem píše Galům,
že provise nepálí.
Že jsme národ podnikavý,
dokázáno mnohokrát
tím, že každý má vždy nejvíc
sebe a svou kapsu rád.
V parlamentě tucet stran,
žádná neví kudy kam,
a pro práci není slyšet
vyzvánění našich hran...
Vůdcové a vůdcíčkové
za frak, funkci nebo řád,
98
dávné sny i dávná práva
zadávají napořád;
a když občas voliči
na ulicích zakročí,
po zákonu s nimi vláda
vehementně zatočí.
Proto buďme filosofy,
kdo nic nemá, neztratí,
pokud smíme zdarma dýchat,
netřeba si zoufati.
Tolik smyslů, kolik hlav
nemusí mít hloupý dav,
když zaň myslí ExelenceExcelence,
jak jim velí jejich stav.
99