Josef Strouhal.

Josef Lukavský

Josef Strouhal.
Kdys mocně směrem slávy zavesloval, a ve dvou světech sláva jeho zněla, však gentleman byl dle ducha i tělatěla, a proto málo herecky se choval. Měl rovnou šíji. Chyba! Nutným ovál. Počestná hrdost? Brachu... Chytrost bdělá je důležita. Vždy se vyplácela každému, kdo s ní v kumštu koketoval. Teď miláčkem je davů na předměstí a známo jeho příslovečné štěstí – neříkám u žen – říkám u publika. Pro kočku je to všecko – řekne, by má strofa nebyla pensem laika filosofa, – jak Thalii i Erotovi říká. [59]