PÍSNIČKA MARNOTRATNÁ.

Josef Lukavský

Písniček celý zpěvník bych musil vyzpívat, a přec bych nevyzpíval, jak mám svou milou rád, jak s duší mou je spiata, jak tělo mé k ní chvátá a co bych chtěl jí dát. Za jeden její pohled svůj život nabízím, za jedno její jaro dám sto let a sto zim a za polibek z lásky dám všecky duše zkazky a všecko, o čem sním. Vezmi mé žhavé srdce na bílou svoji dlaň – blaženo zemře, když se usměješ vlídně naň, však dřív se vším, co tvoje, po dvacet let buď moje a pak se staň, co staň.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

706. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Že jsi kvítkem, jež svůj kalich skrývá, (Adolf Heyduk)
  2. Fanfáry ku požáru. (Otto Gulon)
  3. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  4. SLOKY. (František Kvapil)
  5. XI. Tvou ruku drahou, bílou, zbožňovanou (Jaroslav Vrchlický)
  6. Můj štít. (Milan Fučík)
  7. A nechci zpívat truchlivě! (Jiljí Vratislav Jahn)
  8. I. Životem svěžím chví se země – (Rudolf Pokorný)
  9. ŠTĚSTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Josef Rosenzweig-Moir)