NEVÁHEJ!

Josef Lukavský

NEVÁHEJ!
V zimní den, v letní noc v tichu zní touhy tajemný zvuk, jenž volá ku slastem hříchu, do lesů, do polí, luk – to láska přípravy dělá k slavnostem duše a těla, jimž v slunci doufání náhle zachce se extrémních muk. A člověk poslušen krve svou oběť pospíší dát prvnímu, anebo prvé, jimiž byl v kruh štěstí vzat, opojen tajemným hlasem, oslněn světlem a jasem chce z nových, neznámých zdrojů poklady života brát. Neváhej v bouřlivé chvíli zelenou ratolest vznést, jdi přímo k jasnému cíli, kde čeká ohnivý křest milence hrdinných duší, jichž srdce volá a buší radostně v blažené vířevíře, že může plameny kvést. 8