Ó, kdybych vzdala se Ti v závrati –

Tereza Dubrovská

Ó, kdybych vzdala se Ti v závrati – Ó, kdybych vzdala se Ti v závrati –
já mrtvého bych, věř mi, urazila! Že nemohla jsem slibu dostáti – já za hrob jsem mu věrnost přislíbila.
Ó, mrtví žijí – ač se nevrátí zpět v naše žití. Stopa v písku zbyla, vzdech v suchém listí pláče souvratí, na holém stvolu slza zasvítila. A za soumraku přicházejí k nám, a vlahou nocí vánkem rozmlouvají s tou písní zvonů, kterou zvučí chrám. Jich oči, hvězdy, v tiš se dívají, a duše jako bílá křídla vlají, když v sady mlhy táhnou potají... 17