Víc nevím, kdo jsem. Jak se jmenuji,

Tereza Dubrovská

Víc nevím, kdo jsem. Jak se jmenuji, Víc nevím, kdo jsem. Jak se jmenuji,
kde domov můj je, a má rodná země, vím jenom jedno, že Tě miluji, Tvá vlast mne volá, kraj Tvůj k sobě zve mě. Tu rostu, zkvétám, tu se raduji, na pyšné skále klíčím jako sémě, a s vichrem, jenž se zvedá, žaluji, a v bouři pláči, jež jí halí témě. Jak protěž bílá, která vzklíčila na strmém srázu, moje duše snivá pod chladným sněhem se tu rozvila. Je ticho kolem, věčný led a sníh... Jen orel letí, hvězda tmou se dívá, a zlaté slunce vstává v oblacích. 57

Kniha Večery v Bissone (1933)
Autor Tereza Dubrovská