Již v červáncích se západ rumění –

Tereza Dubrovská

Již v červáncích se západ rumění – Již v červáncích se západ rumění –
 Jde vzpomínka, a tmou se na mne dívá, sad usnul, ztichli kosi, noc se svívá, a slavíci již mlčí, zasněni. Kol na všem leží těžké mlčení. Mha padá s oblak chladná, hustá, sivá, a v mraku pluje luna mlčenlivá, a hladina se, tichá, nepění. Sní jezero jak čisté zrcadlo, v něm obrazí se nebetyčné skály, do tůně nebe hvězdné zapadlo. Klid kolem je a vše je neživé... mrak lunu zakryl, stíny velké vstaly jak před bouří – kol Ticho tíživé. 60

Kniha Večery v Bissone (1933)
Autor Tereza Dubrovská