VIII. A Ty jsi přišel – bylo k večeru,

Tereza Dubrovská

VIII.
A Ty jsi přišel – bylo k večeru,
A Ty jsi přišel – bylo k večeru,
stín soumrak svíval, moře šuměl příval, v něm nebe skrylo hvězdnou nádheru, a vlahý vánek listem palem hýbal.
A jasmín voněl, s věží klášterů zvon „Ave“ zvonil, slavík v thuji zpíval, a měsíc vyšel a lil důvěru jak balsám, v srdce, jak se oknem díval. Já nedýchala, tiše naslouchajíc – zda v chodbě se zas ozve známý krok – jej nezaslechla jsem již den a rok. V té chvíli věčnost přešla – duše lkajíc z vin kála se – ač prosta viny tak... Šum v chodbě – k dveřím maně zalét zrak. 16