XII. Já vím, že velmi jsem Tě urazila,

Tereza Dubrovská

XII.
Já vím, že velmi jsem Tě urazila, Já vím, že velmi jsem Tě urazila,
a trpce toho, věř mi, lituji. Má loďka v bouři v mlze zabloudila, v tmě nevěděla jsem, kam vepluji. Je život krásný – luzný sen jsem snila – leč nepřáli mi, že se raduji! Mne lidská závist na smrt poranila – ne na život, leč na ni žaluji! Smršť byla to, jež vše kol zaplavila, mně ukázala všeho nahotu, o vzácné plody strom můj připravila. Mou loďku v strašné bouři potopila, že ztroskotala... vlna životu mne vrátila zas, na břeh vyplavila. 20

Kniha Svátky mé duše (1930)
Autor Tereza Dubrovská