XVI. Že, Ofelie má, Jsi milovala,

Tereza Dubrovská

XVI.
Že, Ofelie má, Jsi milovala, Že, Ofelie má, Jsi milovala,
to prominuto Tobě nebude, ty květy sbírej, jež smrt pro Tě žala, ty hřbitovní dej klasy na rudé. Tu zapěj píseň, již jsem také znala – jsi nelítostný v lásce, osude! A zatanči mi, by se rozesmála má duše zas, jak život zahude. Jsi vyděšena, pláčeš? Ofelie... A smích Tvůj řeže – zrak je bez duše, a kam se díváš? Soumrak smutky lije, Nocnoc rozžehla již ohně nad západem... Ty na miláčka čekáš? Z loktuše květ sype se... smrt vchází šerým hradem. 24

Kniha Svátky mé duše (1930)
Autor Tereza Dubrovská