XIX. Tím rubášem mne přikryjete brzy,

Tereza Dubrovská

XIX.
Tím rubášem mne přikryjete brzy,
Tím rubášem mne přikryjete brzy,
a závojem mou zahalíte líc, jak perly vtkané jsou v něm čisté slzy, sny zapředeny marné do kytic.
A modlete se za mne – chraňte tvrzí a brány zámku – nelitujte víc! Vše zjasněné již bude, co mne mrzí a trápí dnes – v té záři voskovic. Kříž položte mi na hrob, jejž jsem nesla, trn zasaďte, jenž skráň mou popíchal, když pod tíhou jsem kříže k zemi klesla. A postavte pak číš tu, z níž jsem pila, mně do ní osud žluče namíchal – bych vědoma si byla, že jsem žila! 27