10 Když ráno vzbouzím se, můj příteli,

Tereza Dubrovská

10
Když ráno vzbouzím se, můj příteli, Když ráno vzbouzím se, můj příteli,
 má první myšlenka se nese k Tobě, můj první pohled snivý, nesmělýnesmělý, ten patří Ti, můj drahý, v ranní době. A písně moje jako pocely se nesou modrou dálkou v sladké mdlobě, by v objetí Tě vroucně sevřely a zlíbaly Tvé drahé oči obě. Pak lehce, aby nezahnaly sen, se svinou jako křídla sněhobílá, jež v kolébku mi dala dobrá víla. A potom, když se zbudí drahé oči, zpět ve svém letu nad mořem se stočí, tak potichu, když vzchází bílý den. [18]

Kniha Penelopa (1931)
Autor Tereza Dubrovská