12 V tom požáru, jenž vzplanul nad západem

Tereza Dubrovská

12
V tom požáru, jenž vzplanul nad západem V tom požáru, jenž vzplanul nad západem
a žhavě hoří dlouhá čtyři léta, jak lidská pochodeň své ohně metá, my setkali se v skvoucím létu mladém. Já šla jsem pouští, a má duše ladem v snu ležela tu jak zem neosetá, jí družkou bolest byla, zima kletá nad žitím stála, zmrzlým vodopádem. Tam písně ztichly, mrtvo bylo kolem, v mém sadě náhle nad okvetlým stvolem noc svoje křídla černá prostírala. A tu Jsi přišel – a v mém žití stmělém se převalilo moře v jasu skvělém, a hvězdná klenba v oblacích se vzňala. [20]

Kniha Penelopa (1931)
Autor Tereza Dubrovská