SPÁT...

Božena Benešová

SPÁT...
Uspi mého srdce stesk měkkým leskem očí tmavých. Nevím, ne, co zítřek dá, nechci ani věděti, chci jen usnout, chci jen spát. Píseň moje žaluje pořád stejně, jenže pořád hořčeji, to mi ruší drahý klid, a jedinou přec mám touhu, chci jen spát. Osud, lidé, celý svět, lhostejní mi nanejvýše, cítím jen, jak z očí tvých dřímota mne obestýlá, o tu prosím, chci jen spát. 89