NOC

Božena Benešová

NOC
Noc chvěje se a z pusté pláně vstává, na širá pole dýchá horkou tmou... Ó něčí blízkost srdce rozpoznává, ó něčí kroky tušíš dálavou! Jak nasloucháš, zrak do temnoty vrytý a nastraženou nervů celou tkáň, už vnímáš každý pohyb ostražitý, už víš, kdo vlčím krokem brázdí tmáň. Krev temným varem zabouří ti v hlavě a srdce příkrým děsem zazebe... Krok vlčí blíží se tak nedočkavě, krok vlčí staví náhle u tebe. A rázem černé ticho mezi námi víc nedělí, než hrůzy mlunný pruh a pošílený tep... Vtom nad horami se nítí světla svatý čarokruh. 94