DĚKOVNÁ PÍSEŇ

Božena Benešová

DĚKOVNÁ PÍSEŇ
A třeba-li teď dále jít, co zbývá? Hlavu skloň. Pomiluj černé země píď – voň, dobrá hroudo, voň! A cítíš: pýcha jaký blud a jaká malá lež! Odvěké teplo sálá z hrud do tvojí hrudi též. Voň, drahá hroudo, Bůh tě chraň i s dobrým oráčem! Jak srdce posvátná je dlaň a jako hvězda zem. A třeba-li teď kráčet dál, co zbývá? Hlavu výš! Chval nebesa i zemi chval, jsi oběma přec blíž! 126