SPOJENÍ

Božena Benešová

SPOJENÍ
Když teď vzpomínám na tebe, můj zármutek se tiší, a je mi, jak by do nebe má prosba rostla vyšší, a je mi, jak by každou z tuch, již vzal pod ochranu Bůh, jenž opuštěné slyší. Sen o setkání dej mi snít, Laskavý, takto znova: Zřít cestu, která pod Tvůj štít dovede krok i slova, a zřít, jak z mlhy bludných chvil si našla stejný směr a cíl i touha poutníkova. 127