DVA MRAKY

Božena Benešová

DVA MRAKY
Jako nejčernější oblak rozpálený dálným letem, silou svojí přetížený druha v kosmu nalezne – napiaté mé roztoužení řídí let můj širým světem, plný síly hromaděné, výbušné a vítězné. Třeba stokrát minut tebou, hledám tě a najdu zase, v opojení nové vženu, schvácen zpupnou vůlí svou, nekořím se slunci nikdy, jenom bouří pyšné kráse, kterou z končin nejdálnějších skryté moci k sobě zvou. 140