JARO 1907

Božena Benešová

JARO 1907
Zní krajem jarních větrů šum, kdos obchází náš tichý dům tak slídivě, tak se všech stran... Můj bdělý otče, pozor dej! Jsi smělý, silný, rodem pán, nepouštěj ho sem, nepouštěj! Ať lupič je to nebo vrah, střež svojím dětem rodný práh, máš pevnou ruku, dobrou zbraň! To nezní vítr zahradou, ty strašné kroky blíže jdou, můj dobrý otče, chraň nás, chraň! To není jarních větrů van, to naše dveře dokořán se samy otvírají dnes – Můj drahý otče, neslyšíš?! Vstaň, vzchop se, pohleď, odpověz – Ó tatínku můj... ty už spíš... 149