PÍSEŇ DNÍ A ROKŮ

Božena Benešová

PÍSEŇ DNÍ A ROKŮ
Nemáme co dáti, nemáme co říci, jak dva chudí mniši, jak dva galejníci, kteří nesvobodní, pokoření, němí, stejně lhostejní jsou nebi jako zemi. Proto, by snad nikdy nevztáhly se k štěstí, proto, by snad nikdy nezatvrdly v pěsti, proto, by snad volnost nehledaly maně – tuhá řehol bídy spoutala nám dlaně. Marně život letí, doúčtoval s námi, každý den nás zebe všemi hodinami, každé slovo hořkne, každý pohled bolí – ale tuhá řehol nikdy nepovolí. 155