To vždycky za dětství jahody láskou voní,

Božena Benešová

To vždycky za dětství jahody láskou voní, To vždycky za dětství jahody láskou voní,
med voní štědrostí a krejcar touhou po ní, neb každý země dar je radost předurčená pro všechny smysly tvé – však radost nemá jména.
A když tě opustí – ty nevíš kdy a kudy od tebe odešla – vše jméno má i datum, víš: touhy lásky, pře i zklamání i bludy, na konec společné: vanitas vanitatum... 157