JARNÍ POHÁDKA

Božena Benešová

JARNÍ POHÁDKA
Až ke mně přijdeš jednou, svět jarem budiž mlád, a dálí nedohlednou jas blýskejž odevšad, co nad rašícím lesem svým despotickým plesem föhn teplý bude vát! Vát pozdrav těsným krovům od velkých bouřných vod, jenž sílu dá tvým slovům a smíchu doprovod, a v jehož vůni solné vzdech touhy sladkobolné s ním výskne o závod. A tenkrát, jako hádě když za jarního dne se v prosluněném sadě ze tmavé sluje hne, tak z mého srdce skrytu vstříc vyjde tvému citu mé snění záhadné. 229 Jak v pohádce tak právě opustí černou skrýš, s korunkou na své hlavě se plazit bude blíž, a ji z milosti boží u tvojích nohou složí, a že jsi králem, zvíš. 230

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová