MÁJOVÁ PŮLNOC

Božena Benešová

MÁJOVÁ PŮLNOC
Sní bílé stěny kláštera a bílých květů nádhera do bílé noci zří. Jarního větru vlažný van jde kolem uzavřených bran a sladce hovoří. Po cestě vyssál květů dech, teď vůni nese na křídlech tak opojivě mdlou, a zpívá zvěst, již složil máj, kol naslouchá jí celý kraj, jen brány pevné jsou. Vtom lehký šumot. Okna sklo lehce a tence zaprasklo pod čelem z úběle, a očí dvé se vychýlí do bílé noci na chvíli žhavě a nesměle. Jen na chvíli. Hned těžký šlář zas kryje sestře bledou tvář, a pomohl jí Pán... Jak zmučeného srdce sten lká jarní vítr nocí jen kol uzavřených bran. 232

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová